Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > O rakovině > Rakovina tlustého střeva

Rakovina tlustého střevaZjistit příznaky rakoviny tlustého střeva

Rakovina tlustého střeva je maligní (zhoubný) epiteliální nádor tlustého střeva. Incidence (výskyt) v ČR je bohužel jeden z nejvyšších na světě. Nikdo nepochybuje o tom, že velkou roli v tom hraje způsob stravování české populace a vysoká spotřeba alkoholu. Není možné se domnívat, že „najednou“ a „náhodou“ buňky zmutují a jejich dělení se vymkne kontrole.
Cca 90 % všech nádorů tlustého střeva jsou adenokarcinomy (tedy nádory vycházející ze žlázového epitelu). Zjišťují se vyšetřením stolice na přítomnost krve, sigmoideoskopií (endoskopické vyšetření konečníku a části tlustého střeva), kolonoskopií, rentgenem, sonografií či hodnocením laboratorních výsledků – zvýšení CEA (tumorový marker karcinoembrionální antigen) a LDH (enzym laktátdehydrogenáza). Rakovina tlustého střeva se projevuje kromě jiného i stužkovitým zúžením stolice a bolestmi.

Školní medicína používá tyto koncepty terapií:

Operace

Přichází v úvahu ve všech stadiích a je určitě prvním krokem v terapii. Existuje několik druhů operace:
a) Neradikální operace, kdy je odstraněn pouze tumor, lymfatické uzliny zůstávají. Tato operace se většinou provádí u pacientů ve vysokém věku nebo u pacientů, pro které operace znamená značné riziko.
b) Radikální operace, při které je odstraněn tumor a lymfatické uzliny.
c) Kolonostomie, tzn. umělé vyústění tlustého střeva. Zde se rozlišuje především dočasná/přechodná kolonostomie a permanentní/trvalá kolonostomie. Ta má pro další život pacienta velice negativní důsledky a měla by být vždy velice dobře zvážena.
Je třeba říci, že existují studie, které dokazují, že operace znamená pro pacienty prodloužení života. Především tehdy, jestliže je možné odstranit velký tumor, aniž by se zavedla kolonostomie, je třeba o takovéto operaci velice vážně přemýšlet a zařadit ji k možným způsobům terapie. V každém případě vyhledejte lékaře, který je obeznámen s kryochirurgií (tzn. prováděním chirurgických zákroků aplikací velice nízkých teplot za účelem destrukce tkáně). Při tomto zákroku je tkáň tumoru zmražena, pak odumírá a často je možné se tímto způsobem vyhnout velké operaci. Někdy se používá i laserová operace. Jestliže máte být operováni, měli byste uvažovat i o blokádě lektinů ve formě infuzí D-galaktózy proti tvorbě metastáz.

Chemoterapie

Pacientům je většinou doporučena chemoterapie 5-FU (fluorouracil) společně s leucovorinem (kalcium-folinát) a levamisolem (odčervovací prostředek např. pro ovce). Stále opakovaně je citována studie z roku 1990, kdy pacienti ve stadiu DUKE C (stadium 3, kdy nádor infiltruje do břišní dutiny a jsou zasaženy lymfatické uzliny), díky podání 5-FU a levamisolu žili až o 33 % déle (Mortel 1990). Ale při jedné studii, která byla provedena dříve se ukázalo, že levamisol život pacientů výrazně zkrátil (ve srovnávací skupině přežilo téměř o polovinu více pacientů – 68 % k 38 %). To potvrdily i další studie, ve kterých levamisol způsobil, že pacienti s rakovinou plic zemřeli dříve.
Zajímavé je, že jmenovaná studie z r. 1990 ukázala pouze prospěch levamisolu pro pacienty s rakovinou tlustého střeva ve 3. stadiu. Ve 2. a 4. stadiu se žádný prospěch neobjevil, ba právě naopak. Nikdo se již nezabýval otázkou, proč kombinace 5-FU (který podáván samotný nepřináší žádný pozitivní výsledek, co se týče délky života) a prostředku, jako je levamisol (jenž jasně způsobuje předčasnou smrt pacientů), najednou – jsou-li podány současně – vykazují pro pacienty znatelný prospěch.
Mnozí lékaři v posledních letech předepisují kombinaci z 5-FU a leucovorinu. Přestože existuje několik studií, při kterých došlo při této kombinaci k úmrtí pacientů, je to dnes standardní terapie. Dvě studie, kdy došlo ke 20 úmrtí způsobených touto terapií: Petrelli, N.et al.,J.Clin. Oncol. 7, 1989 1419-1426 a Laufmann, L. R. Et al., J.Clin. Oncol.11, 1993, 1888-1893. Přesto je tato terapie stále často předepisována. Člověk se zde musí zeptat: jak je možné, že je tato terapie stále ještě předepisována a placena zdravotními pojišťovnami, přestože jsou k dispozici tato přímo katastrofická data?
Kromě toho všeho 5-FU (fluorouracil) také poškozuje mozek. To bylo zveřejněno v roce 2008 v časopise Journal of Biology (2008,7: 12). Jasně to dokázala skupina vědců Marka Nobla z Rochester university v New Yorku. Dr. Noble nasadil pokusným myším množství 5-FU adekvátní terapii při rakovině tlustého střeva a prsu a již po první dávce došlo k zániku mozkových buněk v oblastech zodpovědných za kognitivní (poznávací) schopnosti a funkce.
Tato studie dokládá i poškození obnovy myelinu (lipoprotein, který obaluje, chrání a vyživuje nervová vlákna) pomocí olygodendrocytů (buňky vytvářející myelinové pochvy chránící nervová vlákna centrální nervové soustavy). To může vysvětlovat fakt, že se potíže pacientů po chemoterapii ještě zhoršily. Toto je odstrašující příklad skutečnosti, jak dalece jsou lékaři do určitého systému vtaženi. Výzkumy ukázaly, že většina z nich vůbec neví, že kombinace těchto preparátů je povolena pouze pro účel studií a jen tehdy, když s tím pacient výslovně souhlasí.
Další prostředek, který lékaři předepisují, je campto (camptosar, irinotecan, CTP-11), jenž patří do skupiny tzv. inhibitorů topoizomerázy I. Úkolem těchto „protirakovinových preparátů“ je narušit, respektive zlomit dvoušroubovici DNA (tvořenou dvěma řetězci nukleotidů) v naději, že je tak možné usmrtit rakovinové buňky. Tuto teorii znám i ve vztahu k jiným chemoterapeutikům a vím, proč je a také zůstane pouhou teorií.
Mezitím se situace vyvinula tak, že mnozí onkologové se domnívají, že čím více, tím lépe a dávají svým pacientům fluorouracil, leucoverin a campto. Zdůvodňují to tím, že jedna studie, prováděná v Evropě a Jižní Africe ukázala, že to vede k lepším výsledkům. Pravda je ovšem taková, že dodnes nebylo nikde dokázáno, že pacienti po použití campta (irinotecan) žijí o jeden jediný den ve vztahu k 5 letům přežití déle. Jde bohužel opět jen o zmenšení nádoru (což neznamená vyléčení rakoviny) a o hru se statistikami.
V jedné studii, uveřejněné v červnu 2001 v NEJM (New England Journal for Medicine), se člověk může dočíst, že pacienti s rakovinou tlustého střeva, kteří užívali campto v kombinaci s fluorouracilem a leucoverinem umírali téměř třikrát více než pacienti, kteří užívali „jen“ fluorouracil a leucovorin, a to na následky chemoterapie, ne na následky rakoviny! I NCI (Nationales Cancer Institut /USA) v roce 2001 dvě studie s camptem zastavil.
Další substance je teysuno /tegafur, vlastně předstupeň preparátu 5-FU, který se v těle na 5-FU promění. I zde platí: kde jsou studie, které jasně dokazují, že pacienti žijí déle? Také xeloda a orzel (kombinace tegafuru a uracilu, UFT) jsou prezentovány jako „poslové naděje“. Ale i zde platí výše jmenované.
Poznámka na okraj: podle jedné studie poradenské firmy Frost & Sullivan „trh“ s rakovinou tlustého střeva v roce 2000 tvořil 277,7 miliónů dolarů a v roce 2006 již 564,1 miliónů dolarů. Jestliže známe všechna tato fakta, můžeme ještě věřit tomu, že na tomto poli neexistují žádné střety finančních zájmů a vše se děje jen ve prospěch pacienta?

Folfox (folfiri)

Folfox je kombinace tří chemoterapeutických preparátů: leucovorin + 5-FU + oxaliplatin (antineoplastická substance). Oxaliplatin je velice silný, agresivní přípravek a mnozí lékaři jsou jím nadšeni zřejmě proto, že jedna studie (Journal of Clinical Onkology – 2000/Giacchetti) dokázala, že 53 % všech pacientů na tento přípravek reaguje, přičemž ve srovnávací skupině (5-FU a leukovorin) to bylo jen 16 %. Výsledek byl lepší i ohledně časového úseku, než se objevil další nádor. Ani není divu, protože oxaliplatin je velice silný jed. Lékař, který tento preparát doporučí pacientovi, by mu měl také vysvětlit, že pacienti z výše jmenované studie užívající oxaliplatin v průměru umírají dříve než pacienti ze srovnávací skupiny.
K tomu se ještě přidávají velice silné vedlejší účinky, jak dokázala velká MOSAIC studie (ASCO 2003, abstr. 1015); např. neutropenie, tedy pokles počtu neutrofilních granulocytů pod fyzickou mez, což může vést až ke smrti (41 % místo jen 4,7 % !!!). To opět dokazuje, že likvidace tumoru a délka života spolu bohužel nesouvisí.
Už je skoro na místě (sarkastická) otázka, kdy se pro pacienty s rakovinou tlustého střeva zavede kombinace FLOICHMA ( fluorouracil + leucovorin + oxaliplatin + irinotecan + cykofosfamid + holoxan + metotrexát + antracyklin).

Ozařování

Při rakovině střev hraje ozařování spíše podřadnou roli; jen málo lékařů totiž při této diagnóze věří v jeho účinnost. Jak se člověk může mýlit, ukázal např. skandál v Hamburku, kde bylo více než 60 pacientů ozářeno – zde spíše spáleno.
Ozařování je někdy nasazeno jako terapie proti bolestem, smysl tohoto počínání však zpochybňuje fakt, že často právě ozařování vede ke zvýšení bolesti.
Další věc je preoperativní ozáření, tedy ozáření před operací, čímž se chce docílit zmenšení tumoru; ten pak může být lépe odoperován. Bohužel i v těchto případech dokázaly Meta-studie (8507 pacientů, 22 randomizovaných studií/Lancet 2001;358:1291-304), že ani při použití tohoto postupu pacienti nežijí déle (a to ani v případě ozařování před operací, ani po operaci). Co však v těchto studiích vyšlo zřetelně najevo, je, že ozařováním se zvýšila o 15 % šance zemřít na jiné nemoci. Těchto 15 % je velké číslo a měl by ho znát každý lékař před tím, než pošle svého pacienta na ozařování.

Hormonální terapie, protilátky, atd.

Protilátky byly na začátku 90. let oblíbenou hračkou firem obchodujících na burzách, jelikož jen samotná zpráva, že vzniká nová protilátka, byla schopna vyhnat cenu akcií do závratné výše. První „bestseller“ byl erbitux (cetuximab). Povolení vděčí tomu, že při jeho použití v kombinaci s irinotecanem se tumory ve 23 % zmenšily. Při nasazení samotného erbituxu to bylo jen o 12 %. Bohužel: opět se nikde neuvádí, o jak dlouhou dobu žili pacienti déle a jak či zda se zlepšila kvalita jejich života. Ba právě naopak. Opět byly zaměněny pojmy „reakce na preparát v %“ (response rate; částečná znamená, že tumor se alespoň o polovinu zmenší a kompletní znamená, že pacient nemá tumor alespoň měsíc) a délka života po terapii. To samé platí i pro preparát vectibix (panitumumab). Dodneška nebylo dokázáno, že díky němu pacienti žijí jen o jeden jediný den déle. Při studii, na základě které byl povolen, bylo pozorováno 463 pacientů. „Díky vectibixu“ se čas přežití, respektive bez recidivy zvýšil ze 60 na 96 dní. Pacienti však měli v době před smrtí velice silné vedlejší účinky kvůli EGFR (epidermal growth factor receptor) inhibitorům; např. vážné plicní problémy, extrémní změny na kůži nebo silné bolesti břicha.
Jedna z dalších klinických studií byla přerušena, aniž by se došlo k nějakému výsledku, jelikož, jak oznámil výrobce: „…se bohužel ukázalo, že vectibix a avastin v kombinaci s přípravky na bázi oxaliplatinu měly zvýšenou toxicitu a přitom nevykázaly žádná zlepšení“, (Roger M. Perlmutter, Executive Vice President pro výzkum a vývoj firmy Amgen). Této studie, která trvala dva roky, než byla přerušena, se zúčastnilo 1054 pacientů na 240 místech USA.
V červnu 2003 stouply kurzy akcií firmy Genentech během jednoho dne o 36 % díky oznámení o novém protirakovinovém preparátu jménem avastin. Avastin je protilátka působící proti vaskulárnímu endoteliálnímu růstovému faktoru VEGF (Vasculer Endothelial Growth Factor). Tisk opět oznamoval velký pokrok při léčení rakoviny tlustého střeva – jako vždy.
Skutečností ale je, že avastin není nic jiného, než další medikament proti angiogenezi (proces novotvorby krevních kapilár, zde zjednodušeně řečeno zásobování tumoru krví), takových jsou stovky a zatím ani jeden nepřispěl k tomu, že na rakovinu tlustého střeva zemřelo méně lidí. Jediná (americká) studie ukázala, že pacienti žili o několik týdnů déle – v kombinaci s chemoterapiemi. Fakt, že stejný medikament neprošel schvalovacím řízením pro použití při rakovině prsu a již patřil k tzv. „ztraceným přípravkům“, nebylo samozřejmě v tisku zmíněno.
Je hrozné, že takovéto preparáty jsou stále pacientům nabízeny, a to dokonce jako zázračné prostředky navzdory tomu, že výsledky studií jsou katastrofální.

Terapie alkoholem

Tato terapie spočívá v tom, že se 96% alkohol vstříkne přímo do nádoru a tím se může přispět k usmrcení rakovinových buněk. Zní to velice jednoduše a logicky, ve skutečnosti je to však dost obtížně realizovatelné a používá se jen u určitých druhů nádorů.

Metastázy na játrech

Při rakovině tlustého střeva se velice často vyskytnou i další tumory v játrech. Pak přichází na řadu tyto terapie:

Chemoembolizace

Přímo do jaterních arterií se vstříkne chemoterapeutikum, pak se cévy vedoucí k nádoru obliterují (uzavřou) v naději, že tak tumor „vyhladoví“. Tato terapie je též známá pod názvem transarteriální chemoembolizace (TACE).


Kreatinin/močovina

kreatinin je látka vznikající ve svalech jako konečný produkt odbourávání kreatinfosfátu, jež je energetickou zásobárnou pro svalový stah, močovina je konečný produkt odbourávání bílkovin a má velký antioxidační účinek. Obě dvě látky mohou přispět ke kolapsu tumoru a imunitní systém pak může nádorové buňky zlikvidovat. Již v 60. letech minulého století tuto metodu použil řecký doktor Evangelos D. Danopoulos, profesor na lékařské fakultě university v Athénách. Nejprve dával pacientům močovinu injekčně, pak zjistil, že užívá-li se orálně, je u rakoviny jater efektivnější. Osm pacientů dostávalo 2–2,5 g močoviny 4–6krát denně a délka jejich života byla pak v průměru 26,5 měsíců, to znamená 5x delší, než se očekávalo; (podrobnosti o této terapii jako samostatné téma). Většina lékařů bohužel o této terapii nikdy neslyšela.

Litt – laserová indukční termoterapie nebo HITT
: nádory v játrech jsou zničeny laserem pomocí vysokofrekvenčních vln; lze použít tehdy, je-li nádor menší než 4 cm.

Frekvenční terapie
: Papimi nebo Aquatilis; pomocí této terapie se dosahuje dobrých výsledků při jaterních onemocněních.